Septorióza na obilovinách

Septorióza listů je jednou z nejčastějších, ale podceňovaných chorob obilovin. Postihuje listy a klasy, snižuje výnos a kvalitu zrna a často se maskuje za jiné problémy. V tomto článku analyzujeme chorobu vrstvu po vrstvě: od symptomů a podmínek vývoje až po strategie ochrany. S fotografiemi, příklady, fázemi BBCH a výběrem účinných léků.

Septorióza na obilovinách: jak ji rozpoznat, jak jí předcházet a jak ji porazit

Septorióza je jednou z nejčastějších, ale zároveň nejvíce podceňovaných chorob obilovin. Na první pohled se zdá neškodná – pár bledých skvrn na spodních listech. Jakmile se ale počasí udrží v oblačné fázi a agronom odloží ošetření o několik dní, nemoc stoupá po stonku a dosahuje vlajkového listu a dokonce i klasu.

Zvláštností septoriózy je, že působí **pomalu a skrytě**, ale její dopad na výnos může být zničující. To platí zejména pro ozimou pšenici, kde se choroba často maskuje jako fyziologické stárnutí listů nebo důsledky výživy. Podle pozorování mohou při silném rozvoji septoriózy ztráty výnosu dosáhnout **20–30 %**, zejména pokud je postižen produktivní vlajkový list nebo klas.

Zahajujeme sérii praktických článků pro agronomy a pěstitele rostlin, ve kterých se budeme zabývat nejdůležitějšími chorobami zemědělských plodin: **naučíme se rozpoznávat příznaky**, prohlédneme si skutečné **fotografie léze**, **podmínky, za kterých se choroba vyvíjí**, a **optimální ochranná schémata** – od prevence až po fungicidní terapii.

Co je septorióza a koho postihuje?

Původcem onemocnění je nejčastěji houba Zymoseptoria tritici (dříve – Septoria tritici), což je specializovaný patogen pšenice. V závislosti na plodině se však mohou vyskytovat i jiné typy septorióz: Septoria nodorum – na uchu, Septoria passerinii – na oves atd.

Septorióza se nejčastěji vyskytuje na následujících plodinách:

• Zimní a jarní pšenice — hlavní objekt poškození. Nemoc se může vyvíjet od odnožování do plné zralosti, často se přesouvá na vlajkový list a klas.
• Ječmen — je postižena méně často, ale za vlhkých jarních podmínek se septorióza může kombinovat s dalšími skvrnitostmi, což komplikuje diagnózu.
• Triticale – náchylný k listové i klasové formě choroby.
• Žito a oves — méně náchylné k septorióze, ale při nedodržování střídání plodin a opakovaném setí se riziko zvyšuje.

Nejzranitelnější vůči septorióze jsou plodiny s vysokou hustotou stonků, nacházející se v nížinách, v oblastech s vlhkým jarem a plodiny, kde se pšenice vrací na pole bez střídání plodin. Septorióza je obzvláště nebezpečná, když začne brzy – pokud se choroba objeví již ve fázi odnožování, má čas “vylézt” po rostlině a poškodit nejcennější listy během fáze tvorby plodiny.

Jak vypadá listová septorióza?

Vizuální příznaky septoriózy jsou klíčem k včasné diagnóze a účinné ochraně. Toto onemocnění je často zaměňováno s jinými skvrnami, zejména v raných stádiích, proto je důležité vědět, **na co přesně se při prohlídce pole zaměřit**.

Všechno to začíná spodní vrstvou listů. — ty nejblíže povrchu půdy, kde se rosa, dešťové kapky a vlhkost z odpařování zadržují déle. Právě zde se vytvářejí ideální podmínky pro rozvoj infekce.

Hlavní příznaky septoriózy:

• Skvrny protáhlého, oválného nebo nepravidelného tvaru – mají žlutohnědou barvu s tmavším okrajem. V rané fázi mohou připomínat popáleniny způsobené změnami teploty nebo popáleniny způsobené povrchově aktivními látkami.
• Vzhled černých teček uvnitř skvrn – Je pyknidy — plodnice houby, ve kterých dozrávají spory. Jsou jasně viditelné i bez lupy, zejména za suchého počasí.
• Skvrny se postupně slévají, pokrývající většinu listu, zejména za vlhkého počasí a hustého setí.
• Listy odumírají zdola nahoru — začíná od spodní vrstvy, poté se choroba přesouvá do podprahovitých a praporcových listů, čímž snižuje fotosyntézu a potenciál plnění zrn.

Výše uvedená fotografie ukazuje typický obraz listu pšenice napadeného septorií: nepravidelně tvarované nekrotické skvrny a četné pyknidy. Pokud se takové příznaky objeví na podprahovitém nebo praporkovém listu, je to signál k okamžitému zásahu.

❗ Je důležité, aby se: Septorióza se může maskovat jako stárnutí listů nebo nedostatek hořčíku. Pokud se však na místech objeví černé tečky, je to jisté znamení, že máte co do činění s houbovou infekcí. Na rozdíl od fyziologického žloutnutí se septorióza vždy šíří „zdola nahoru“ a je doprovázena odumíráním tkání.

V chladných a vlhkých jarních podmínkách, zejména s hustými stonky, se choroba může rychle rozvíjet a přejít z listu na list během 5–7 dnů. Proto je hlavní ochranou před ztrátami pravidelné sledování plodin a „pozorné sledování“.

Septorióza: skrytá hrozba pro plodiny

Když se mluví o septorióze, většina agronomů si okamžitě představí poškození listového aparátu. Za déletrvajícího vlhkého počasí se však infekce může šířit výše a postihnout **jednu z nejcennějších částí rostliny – klas**. Toto stádium onemocnění není tak zřejmé jako listová forma, ale jeho následky nejsou o nic méně nebezpečné.

Nejčastěji k poškození ucha dochází za následujících podmínek:

• ️ **Dlouhé vlhké počasí** během kvetení a nálevu zrn (druhá polovina května – červen)
• **Hustý růst stonků**, zejména při aplikaci vysokých dávek dusíku
• **Nedostatečné nebo opožděné ošetření fungicidy ve fázi T2–T3**

Nejzranitelnější: porost ozimé pšenice ve fázi od vyklíčení do poloviny květu (BBCH 59–65).

Příznaky septoriózy listů:

• — Hnědé nebo šedohnědé **skvrny na šupinách ucha** – nejčastěji s neostrými okraji
• — **Otupělost a „letargie“ klasu**, ztráta lesku, vizuálně vypadá „zapařený“ nebo nezralý
• — **Křehké a nedostatečně vyvinuté zrno**, často s nízkou přirozeností a poškozenou slupkou
• — Při bližším prozkoumání jsou v ušní tkáni viditelné **pyknidy** (tmavé skvrny na povrchu šupin)
• — ❗ Bez růžového povlaku, charakteristický pro fusarium – důležitý rozlišovací znak

Septorióza klasu se často zaměňuje s fusáriem, zejména pokud neexistují zkušenosti s diagnostikou v terénu. Existuje však řada rozdílů:

• Fusarium obvykle doprovázeno s růžovým nebo bílým povlakem mezi šupinami, často s charakteristickým zatuchlým zápachem
• Septoria projevuje se skrze hnědé skvrny a pyknidy – žádný plak ani zápach

❗ Nebezpečí septoriózy na hlavě nespočívá jen ve ztrátě hmoty zrna, ale také ve zhoršení jeho kvality:

• Redukce zrnitosti
• Zvýšená vlhkost a poškození skořápky
• Zvýšené riziko kolonizace sekundární mikroflórou (Alternaria, bakterie)

V letech s chladným a vlhkým jarem může septorióza vést ke snížení výnosu až o 10–15 %, zejména pokud je postižen vlajkový list a ochrana v T2 byla slabá nebo chyběla.

Aby se předešlo těmto následkům, je důležité nevynechávat ošetření ve fázi klasání – zejména na polích s hustými stonky a vysokým zemědělským zázemím. Vhodnými přípravky jsou fungicidy na bázi **prothiokonazolu**, **cyprokonazolu**, **fluopyramu**, **karboxamidů**, nejlépe v třísložkových směsích.

Podmínky pro rozvoj septoriózy

Septorióza je typickou chorobou „vlhkého jara“ a „zahuštěného pole“. Neobjevuje se náhle: její vývoj je určen kombinací počasí, agronomických a odrůdových faktorů. Pokud chápete **za jakých podmínek dostává choroba zelenou**, můžete si předem připravit strategii ochrany.

☁️ Počasí: septorióza má ráda vlhkost a chlad

• Teplota: optimální – +15…+22 °C, pod +10 °C se růst zpomaluje, nad +28 °C spory ztrácejí aktivitu
• Vlhkost: > 85 % – rosa, oblačné počasí, vysoký rosný bod stimulují sporulaci
• Srážky: 2–3 deštivé dny po sobě + bezvětří = ideální podmínky pro infekci a následný rozvoj infekce

Obzvláště příznivá jsou prodloužená jarní období bez slunce – i 2-3 zatažené dny s vysokou vlhkostí vzduchu mohou vést k hromadné infekci, zejména pokud je choroba již „spící“ na spodních listech.

Zemědělská technologie: jak si sami vyvoláváme nemoci

• Zahuštěný výsev: při hustotě >500 stonků/m² cirkuluje vzduch uvnitř porostu hůře, což vytváří skleníkový efekt
• Opakování cereálií: Výsev pšenice za pšenicí je klasickou chybou, zejména bez kvalitního strniště a s krátkou osevní rotací.
• Renitridace: přebytek dusíku = tmavě zelená hmota, silné listy → větší odpařování, vlhkost se déle zadržuje, list „schne pomaleji“

Navíc použití léků s úzkým oknem účinku a pozdní ošetření ve fázi T1 často vytvářejí „díry“ v ochraně. Zároveň se nemoc pomalu, ale jistě šíří po rostlině.

Na co si dát zvláštní pozor:

• ️ Silné stonky po mokré noci
• ️ Mlhy, zejména ráno, trvají i po 8:00
• Opakujte pro ozimou pšenici nebo ječmen
• ⏱️ Dlouhodobá absence terénní kontroly (více než 5–7 dní)

Závěr: Septorióza má ráda pole, kde si agronom odpočinul. Nemoc se nerozvíjí okamžitě, ale její podmínky se tvoří postupně. A jakmile se shodují, spory klíčí, tvoří pyknidy a poté začíná exponenciální infekce.

Prevence a ochrana: strategie o krok napřed před nemocí

Nejlepší léčbou je prevence. V případě septoriózy tato pravda funguje na 100 %. Houba se neobjeví z ničeho nic – přezimuje na rostlinných zbytcích, aktivuje se ve fázi odnožování a při každé příležitosti se pohybuje vzhůru. Proto kompetentní systém ochrany začíná ještě **před setím**, a nikoli od okamžiku, kdy se na listech objeví skvrny.

Agrotechnická opatření

1. Střídání plodin s 3letou přestávkou
Septorióza dobře přežívá na strništích obilovin. Opakované setí pšenice nebo ječmene na jednom poli bez přerušení je přímou pozvánkou k infekci. Ideální je střídat obiloviny s řádkovými plodinami nebo luštěninami.

2. Odstraňování strniště a orba
Čím méně zbytků na povrchu, tím méně inokula (zdroje primární infekce). To je zvláště důležité po období dešťů. Hluboká podmítka nebo orba se zapravením zbytků je důležitou fází pro snížení pozadí choroby.

3. Optimální hustota setí
Husté porosty jsou méně větrané, vlhkost se déle odpařuje a uvnitř porostu zůstává „pára“. Optimální hustota není jen úsporou semen, ale také zárukou lepší fytosanitární situace.

4. Nutriční rovnováha, zejména dusík
Nadměrně dusíkaté rostliny mají šťavnatější a křehčí listovou hmotu – ideální pro houby. Dusíkaté hnojení by mělo být dávkováno s ohledem na zásobu vláhy, vývojovou fázi a odolnost odrůdy. Je lepší podhnojit než přehnojit a vytvořit skleník.

️ Chemická ochrana (fungicidy)

I s dobrým zemědělským zázemím není možné riziko zcela eliminovat. Proto jsou klíčové fáze vývoje plodin doprovázeny **fungicidní podporou**. Důležité je však nejen „postřikovat“, ale pochopit, **co a proč v každém období aplikujeme**:

• T1 (rašení – rašení z trsů, BBCH 29–32)
  Toto je první a často nejvíce podceňované ošetření. Na spodních listech již mohou být spory. triazoly – tebukonazol, propikonazol, cyprokonazol. Mají rychlý terapeutický účinek a „odstraňují“ počáteční infekci.
• T2 (vlajkový list, BBCH 37–39)
  Klíčovým bodem je ochrana nejdůležitějšího listu plodiny. Zde jsou potřeba **přípravky s fyziologickým účinkem** – strobiluriny (azoxystrobin, trifloxystrobin) a karboxamidy (fluopyram, fluxapyroxad). Ty nejen chrání, ale také prodlužují fotosyntetickou aktivitu listu.
• T3 (kvetení – plnění zrn, BBCH 59–65)
  Ošetření klasů je nutné nejen proti fusáriu, ale také při riziku septoriózy klasu. Zde je lepší použít třísložkové přípravky nebo směsi s prothiokonazolem. Mají jak systémový, tak kontaktní účinek.

❗ Je důležité, aby se: Každý fungicid má své vlastní okno účinku. Zpoždění 3–5 dnů může vést ke ztrátě účinnosti a nutnosti druhého ošetření. Proto ochranu neodkládejte „na vhodnou chvíli“.

Příklady účinných léků

(Tj. TriAgro, Kansas – azoxystrobin + tebukonazol + cyprokonazol: široké spektrum účinku, účinný v chladném počasí
(Tj. Miravis® Neo, ŠVÝD – nejnovější karboxamid + strobilurin, dlouhodobá ochrana a antistresový účinek
(Tj. Elatus Ria, KE – silný účinek na skvrny na listech, stabilně drží vlajkový list
(Tj. GranbergPro, KE – spolehlivé „triazolové kladivo“ pro T1 a T3
(Tj. Rakurs, SK – systémová ochrana ucha, účinně potlačuje fusarium a septoriózu

Všechny přípravky by měly být vybírány individuálně s ohledem na povětrnostní podmínky, vývojovou fázi a epifytotický tlak. Hlavní je neodkládat rozhodnutí a neodstraňovat ochranu „z dohledu“.

Závěr: Septorióza není jen skvrny na listech

Septorióza není nemoc, kterou lze „snášet“ nebo ignorovat. Není okamžitě zřejmá, neničí rostliny okamžitě – ale právě v tom spočívá její nebezpečí. Nemoc se vyvíjí postupně, z nižší vrstvy stoupá výš, zachycuje vlajkový list a poté samotný klas.

Ztráty na úrodě mohou dosáhnout až 20-30%, zejména v podmínkách vlhkého jara, příliš hustých porostů a absence preventivních ošetření. A ještě častěji – dochází ke ztrátě kvality zrna: snižuje se přirozená hmotnost, zvyšuje se podíl scvrklého zrna a zvyšuje se kolonizace sekundární mikroflórou.

Svou úrodu můžete ochránit, pokud budete jednat systematicky:

• Pravidelně kontrolujte pole – zejména během fáze odnožování a tvorby výhonků
• Aplikujte fungicidy včas – ne po vypuknutí choroby, ale předem
• Dodržujte střídání plodin, regulujte hustotu a „nepřekrmujte“ dusíkem
• Nedělejte rozhodnutí na základě zvyku, ale na základě počasí, kultury a fytosanitární situace

❗ Při práci se septoriózou není důležitá agresivita, ale přesnost a včasnost. Jeden den prodlení může stát týden ochrany.

V dalším čísle naší série “Identifikujte nepřítele” přijdeme na to pšeničná rezJaký je rozdíl mezi hnědou, žlutou a stonkovou formou, kdy se objevují a proč někdy fungicidy „nefungují“, i když byly aplikovány včas.

Přihlaste se k odběru telegramového kanálu Agrochemist, abyste byli informováni o novinkách v seriálu a nových užitečných tahácích pro agronomy.

Neuroagronom – odborný asistent pro agronomické otázky.
Položte otázku – získejte radu v Telegramu nebo prostřednictvím našeho manažera.

Tento článek byl připraven za účasti inteligentního asistenta agronoma „Agrokhimik“ – automaticky generované materiály však nepublikujeme.
Veškerá doporučení a analýzy vycházejí z dat z vědeckých publikací, informací od výrobců a praktických zkušeností agronomů.
Před publikací materiály procházejí dodatečným ověřováním přesnosti, spolehlivosti a souladu s moderními zemědělskými technologiemi.
Pokud máte jakékoli připomínky, dotazy k tématu nebo se chcete dozvědět více, napište nám do libovolného messengeru, který vám vyhovuje, určitě odpovíme!
Náš projekt „Agrochemik“ využívá pokročilé neurotechnologie, ale každé rozhodnutí prochází expertním hodnocením.

Zeptejte se neuroagronoma

Neuroagronom – odborný asistent pro agronomické otázky.
Položte otázku – získejte radu v Telegramu nebo prostřednictvím našeho manažera.

Tento článek byl připraven za účasti inteligentního asistenta agronoma „Agrokhimik“ – automaticky generované materiály však nepublikujeme.
Veškerá doporučení a analýzy vycházejí z dat z vědeckých publikací, informací od výrobců a praktických zkušeností agronomů.
Před publikací materiály procházejí dodatečným ověřováním přesnosti, spolehlivosti a souladu s moderními zemědělskými technologiemi.
Pokud máte jakékoli připomínky, dotazy k tématu nebo se chcete dozvědět více, napište nám do libovolného messengeru, který vám vyhovuje, určitě odpovíme!
Náš projekt „Agrochemik“ využívá pokročilé neurotechnologie, ale každé rozhodnutí prochází expertním hodnocením.

• Jevgenij +79000962124
• Evgeniya +79160031367

Firma s.r.o. “Agrochemik” INN/KPP: 7453199690 / 745301001 OGRN: 1087453008257 Adresa: 454080, Čeljabinsk, ul. Sony Krivoi, 73, office 509 Ředitel: Šamanin Jevgenij Nikolajevič Tel.: +7 900 096-21-24 E-mail: [email protected] účet 40702810510001366404 v JSC TBank, Moskva BIC 044525974 účet 30101810145250000974