Ptáci z lesů se hrnou do měst při hledání potravy: ornitolog o správném krmení ptáků v zimě — RT v ruštině

Biolog řekl RT o důvodech poklesu počtu hýlů a vrabců

31 PROSINEC 2023, 16: 09
Nadezhda Alekseeva, Jekatěrina Kiyko, Kirill Dibrov

Mnoho druhů ptáků v zimě nutně potřebuje lidskou podporu, zvláště pokud se pro zvířata stanou nedostupné jiné zdroje potravy. Ptáci by měli být krmeni potravou pro ně vhodnou a pravidelně, jinak mohou ptáci zemřít v chladu, aniž by našli potravu na svém obvyklém místě. Andrei Rezanov, kandidát biologických věd, docent Moskevské městské pedagogické univerzity, o tom hovořil v rozhovoru pro RT. Specialista potvrdil, že v posledních desetiletích počet hýlů a vrabců domácích klesá a vědci zatím neznají důvod tohoto jevu. Populace holubů skalních ale roste, takže objem krmení těchto ptáků lze mírně snížit, domnívá se biolog. A aby městské „řády“ – vrány šedé – neničily hnízda pěvců, lze krkavce krmit i v létě.

• RIA Novosti
• © Konstantin Michalčevskij

— V zimě mnoho lidí začíná aktivně krmit ptáky – sýkorky, datly, kachny, které zůstávají na zimu ve městech. Existují dokonce speciální „krmiště“ pro různé druhy ptáků. Řekněte nám prosím, jaká hnojiva jednotlivé druhy potřebují? Existují nějaké potraviny, které je lepší nenabízet určitým druhům ptáků nebo které jsou obecně kontraindikovány pro všechny ptáky?

— Začnu tím, že je u ptáků kontraindikován. Mnoho potravin, které lidé jedí, je pro zvířata nebezpečných. Například ptákům by se neměla podávat smažená, solená, opepřená, uzená jídla, stejně jako žitný chléb a pečivo – mohou ptákům narušit trávení. Pokud ho krmíte chlebem, tak jedině bílými krekry. Rozmočený chléb rychle vytváří plíseň, která může způsobit otravu nebo smrt ptáků. Trpí tím především vodní ptactvo, především v důsledku poškození dýchacího ústrojí. Nemluvě o tom, že chléb má málo živin, takže jeho neustálá konzumace povede k tomu, že ptáčci nebudou přijímat řadu mikroelementů a vitamínů.

Co se týče potravy vhodné pro ptactvo, ta je u každého druhu jiná. Například pro stehlíky, vrabce a zelíny, které na krmítkách často potkáváme, potřebujeme různé obiloviny, slunečnicová semínka nepražená a nesolená, krekry. Sýkorky jedí i semena, milují také nesolené nepepřené sádlo – dají se jím krmit i brhlíci. Datel a sojka milují různé ořechy, žaludy a šišky. Kachny vodní, jako jsou kachny divoké a spáleniny, mohou být krmeny obilovinami, obilovinami, obilovinami, ovsem a nízkotučným tvarohem. Existuje pro ně dokonce speciální krmivo – sušení gammarus (sušení drobní korýši, kterými se krmí i ryby, želvy atd.). Můžete jim dát i sušenky z bílého chleba, ale jen tak, aby se nerozmočily. Proto musíte kachny krmit obilovinami, sušenkami a obilím na břehu, na speciálně určených místech, která jsou ptákům známá.

• RIA Novosti
• © Pavel Lisitsyn

Holubi skalní, kteří žijí ve velkých počtech ve městech, mohou být krmeni kroupy, pšenicí, ječmenem, pohankou, prosem a dalšími obilovinami. Vrány šedé jsou ale prakticky všežravci, ale samozřejmě také nemohou jíst smažená a solená jídla a také sádlo, protože vrány nemají tak rychlý metabolismus jako sýkorky: škodí jim příliš tučná strava. Vrány mohou dostat libové mleté ​​hovězí maso, tvaroh, nakrájená nebo vařená vejce, umyté ovoce, hrozny a malá cherry rajčata. Ovoce a zelenina jsou pro ptáky zvláště prospěšné v zimě.

„Svět se téměř vždy učí činy“: zvířecí psycholog o tom, jak zvířata vnímají okolní realitu

Majitelé mazlíčků mají tendenci připisovat svým mazlíčkům lidské motivy a touhy, ale je důležité si uvědomit, že zvířata vnímají.

Někteří lidé se snaží krmit vrány například specializovaným krmivem pro kočky nebo psy, ale to bych nedoporučoval, protože krmivo pro savce může obsahovat určité tuky a různé přísady, které jsou pro ptáky nebezpečné.

— Jak často potřebujete krmit ptáky a ve kterých měsících je to obzvláště důležité?

— Existují zastánci názoru, že ptáky není třeba krmit vůbec, aby si potravu hledali sami. To je ale špatný přístup, protože v těžkých obdobích ptáci, již zvyklí na člověka, stále potřebují pomoc.

Zima je pro ptáky obtížným obdobím a mnoho z nich ve volné přírodě hyne, protože nevydrží chlad a nemohou si najít potravu. Někteří ptáci z lesů se hrnou do měst, aby hledali potravu, a na jaře se vracejí do svého normálního výskytu.

Současně existují také synantropní druhy, které neustále žijí v blízkosti lidí, a takoví ptáci obzvlášť naléhavě potřebují krmení. Pokud bude zcela vyloučena, zasadí to ránu městským druhům a počet mnoha ptáků, včetně těch extrémně užitečných, se sníží.

• RIA Novosti
• © Konstantin Michalčevskij

A pokud začnete krmit ptáky na určitém místě, ptáci to opraví a začnou pravidelně navštěvovat. Pokud ptáci přiletí, vydají energii na let a na jejich obvyklém místě není žádná potrava, mohou zemřít. Pokud jste tedy již začali krmit ptáčky, dělejte to pravidelně. Ne však v přebytku, aby se potrava nevysypala a nezkazila a také se nestala kořistí hlodavců – myší a potkanů. Je vhodné krmit ptáky na podzim, aby si v zimním chladu již pamatovali umístění krmítka. V ideálním případě je potřeba do krmítek dávat potravu dvakrát denně nebo alespoň jednou, ale ráno, aby měli ptáčci dostatek potravy na celý den.

„Riziko zničení celého systému“: ruský biolog hovoří o hrozbě pro lidstvo v důsledku rychlého vymírání druhů

Člověk není jediným viníkem vymírání druhů na Zemi, ale jeho aktivity tento proces značně urychlují. Ve stejnou dobu.

— Jaké typy krmítek jsou pro krmení ptáků nejúčinnější?

— Důležitým prvkem každého krmítka je stříška, která chrání krmivo před srážkami a navlhnutím. Pokud vidíte, že je krmivo v krmítku rozmočené, je lepší ho vyměnit za nové. Je důležité, aby na krmítko nepadal ptačí trus a také by se mělo neustále otírat. To platí zejména pro holubí trus, protože holubi jsou přenašeči různých chorob, ptačích i lidských. Mnoho krmítek je proto konstruováno tak, aby do nich holubi nemohli. Holubi se například nemohou zdržovat na krmítkách, která lidé vyrábějí z plastových jedenapůllitrových lahví, ačkoliv to není příliš ekologický materiál.

— Takže je lepší nekrmit holuby skalní?

— Můžete je krmit, ale stále stojí za to snížit množství krmení, protože počet skalních holubů v posledních desetiletích výrazně vzrostl. Například v Moskvě žije asi půl milionu těchto ptáků. Latinsky se nazývá holubice columba livia a je to divoký druh, ale velmi úzce spjatý s lidmi. Obecně lze říci, že proces aktivní synantropizace holubů skalních začal již od doby neolitické revoluce, kdy člověk přešel na zemědělství a hromadění obilí, které holub skalní velmi miluje. Pak můžeme hovořit o vzniku tzv. holubů domácích Columba livia var. domácí. Postupně, následováním člověka, se holub skalní rozšířil do mnoha měst světa a stal se skutečným urbanistou – Columba livia var. urbana, ačkoli ve volné přírodě se vyskytuje pouze v horách a na útesech Středozemního moře, stejně jako v západní a jižní Asii.

• © Světlana Vozmilova/Global Look Press

Holubi vedou přelidněný způsob života, proto jsou hlavními šiřiteli psitakózy – nebezpečné infekce charakterizované horečkou, celkovou intoxikací, poškozením plic, centrálního nervového systému, zvětšením jater a sleziny. V holubím trusu se množí bakterie Chlamydophila psittaci, původce onemocnění. Psitakóza se přenáší vzdušnými kapénkami a kontaktem. Při procházce v blízkosti hejna holubů je proto lepší pokusit se vyhnout přímému kontaktu s nimi. Opatrní je třeba i při úklidu podkroví např. od holubího trusu a určitě si vezměte zdravotní masku a rukavice.

„Lidstvo je stále zdravější“: antropolog o evolučních vyhlídkách druhu Homo sapiens

Vyhynutí lidského druhu zatím nehrozí. Naproti tomu druh Homo sapiens prospívá svou fyziologií.

— Lidé si začali všímat, že hýlů je ve městě čím dál tím méně. Podobná situace nastává u vrabců – ornitologové poznamenávají, že jejich populace ve velkých městech se několikrát snížila. Proč je těchto ptáků méně, zejména hýlů?

— Ano, výzkum skutečně ukazuje, že za posledních 30 let se počet hýlů mírně snížil a tento trend pokračuje. Existuje několik verzí, proč k tomu dochází. Podle jedné za to může aktivita krahujců, kteří hlídají hýly a další ptactvo u krmelců. Pochybuji však, že hlavním viníkem úbytku hýlů jsou jestřábi.

Nejpravděpodobnějším efektem je úbytek potravy v důsledku degradace travnatých ploch, kácení podrostu a celkové zmenšování zelených ploch.

Důležitým faktorem, který ovlivňuje kolísání počtu hýlů v průběhu let, je sklizeň semen a plodů, které jedí: jasan, hloh, jasan, javor atd. Mimochodem, hýli nemají rádi semena amerického javoru.

• RIA Novosti
• © Kirill Kallinikov

Počet vrabců domácích také klesal, zejména od 1980. let minulého století, a přesný důvod je těžké určit. Jednou z hypotéz je podoba skládek odpadků ve formátu uzavřených nádrží podle evropského vzoru. To je z epidemiologického hlediska správné, ale pro některé ptáky je to škodlivé, protože ztrácejí přístup k potravě.

Snad jediným druhem, který dokázal omezený přístup na skládky plně kompenzovat krmením, je holub skalní – ptáci se lidí prakticky nebojí a holubi se stali hlavními „klienty“ lidí, kteří ptáky krmí na svých dvorech. Jiné druhy se bojí dostat se tak blízko k lidem. Takže, jak jsem řekl dříve, je vhodné trochu snížit intenzitu krmení holubů.

“Obrovská chovatelská práce”: ruský kynolog – o historii vzhledu psích plemen a jejich vlastnostech

První plemena psů začal člověk chovat již v pozdním neolitu, některá z těchto plemen se dochovala v nezměněné podobě dodnes.

— Zmínil jste krmení vran, ale panuje názor, že tito ptáci ničí jiné druhy a ničí hnízda malých ptáků. je to špatně?

— Počet vran vrán ve městech nyní klesá. Tento pták skutečně poškozuje, ale má také výhody. Neexistují žádná zvířata, která by byla pro člověka ideálně užitečná, vždy byste se měli podívat na rovnováhu pro a proti. V případě vrány šedé stále převažují výhody – je to pořádek do městského prostředí, loví zejména nemocné holuby, ale i krysy a myši a drží jejich počet na uzdě. Ano, vrány mohou zničit hnízda jiných ptáků, ale ve městě jsou vrány od této činnosti vyrušovány antropogenními zdroji potravy.

— Jak se obecně vyvíjejí potravní řetězce v městském prostředí? Je to podobné přírodním podmínkám?

— Ve městě se poněkud přeskupují potravní řetězce, protože potrava zvířat obsahuje mnoho antropogenních potravin ze skládek a krmítek. Ale zároveň ani jeden druh, dokonce ani holubi skalní, nikdy úplně nepřešel na antropogenní potravu nebo nezapomněl, jak se přirozeně krmit. Město dává ptákům hodně: jídlo, úkryt, hnízdiště v zimě, město je vždy o několik stupňů teplejší než mimo město.

Život ve městě má ale i odvrácenou stranu – přibývají například predátoři v podobě toulavých koček a psů.

– Vrány jsou proslulé svou schopností dokonale rozlišovat a pamatovat si lidi a také svými činy – dokážou se pomstít za způsobenou škodu. A ostatní ptáci, jako sýkorky a holubi, si pamatují ty, kteří je například pravidelně krmí?

– Ano, mohou. Pokusy s holuby ukázaly, že jsou schopni rozlišovat mezi lidmi a existují důkazy o vysoké inteligenci sýkor. V přirozeném prostředí však tuto schopnost plně prokazuje vrána kápě, která se chová diferencovaněji: vrány se chovají jinak, když vidí člověka s nebo bez klacku v ruce, a velmi se bojí, když je optika ukázal na ně, což mohu potvrdit i ze své osobní zkušenosti s mým mazlíčkem vránou Quackem, že zatím není známo, proč v nich čočky vyvolávají silný strach. Tipoval bych, že je vnímají jako pohled na pušku nebo nejspíš jako oko dravce, což může být docela vrozená reakce.