Problémy se šproty a jesetery

Integrovaný přístup k ochraně biozdrojů Kaspického moře byl hlavním tématem mezinárodní konference, která se konala v říjnu v Kaspickém výzkumném institutu pro rybářství. Vědci a specialisté z Ruska, Kazachstánu, Ázerbájdžánu, Íránu a Ukrajiny se podíleli na vývoji souboru opatření zaměřených na ochranu, obnovu a racionální využívání vodních biologických zdrojů povodí. Více o problémech a perspektivách největšího slaného jezera na planetě zpravodaji RIA Fishnews.ru pověděl Damir KATUNIN, zástupce generálního ředitele KaspNIRKh pro environmentální otázky Kaspické pánve a doktor geografických věd.

– Damire Nikitoviči, pokud se obrátíme k tématu konference, jak se projevuje integrovaný přístup k problémům Kaspického moře?

– Jedná se o přístup založený na zvýšení efektivity přirozené reprodukce a umělého chovu cenných komerčních druhů ryb, především jeseterů. Toho prvního se dosahuje meliorací trdliště, tj. čištěním přívodních kanálů a sběrné sítě v trdlištích, sečením odolné vegetace atd. Patří sem i bagrovací práce na kanálech pro ryby spojujících říční systém delty Volhy s mořem, a také optimalizace vypouštění rybí vody z Volgogradské přehrady do trdliště v záplavách.

Pro umělou reprodukci jeseterů se navrhuje vypouštět do moře větší mláďata o hmotnosti až 100 g, což umožňuje zvýšit koeficient komerční návratnosti těchto ryb. Návrhy na zajištění požadavků rybářského průmyslu, melioraci trdliště, kanálů pro rybí průchody a fytomelioraci mělkoústního pobřeží Volhy byly zahrnuty do závěrečného dokumentu zasedání prezidia Státní rady Ruské federace 31. srpna 2007, který podepsal Vladimir Putin.

– Zahrnuje koncept „komplexnosti“ interakci v tomto směru mezi všemi kaspickými státy?

– Ano, samozřejmě. Vyjmenoval jsem aktivity, které jsou stanoveny pro Ruskou federaci. Pokud mluvíme o ochraně a zvyšování populací kaspických ryb obecně, pak je samozřejmě nezbytná koordinovaná politika kaspických států, v první řadě k zastavení rozsáhlého pytláctví v Kaspickém moři, které je nyní jedním z nejdůležitějších důvodů prudkého poklesu populací. Mluvíme o společné ochraně vodních biologických zdrojů. Takové projekty byly projednávány na Meziresortní komisi pro vodní biozdroje Kaspického moře, kde naše země zejména navrhla vytvoření mezinárodních bezpečnostních sil pro boj s pytláctvím. Tyto síly zatím působí v každém státě samostatně a jsou v podstatě neúčinné, protože pytláci z jedné země často vstupují do vod patřících jiným státům. Například v Kazachstánu – to je v severním Kaspickém moři – byli chyceni jak ruští, tak ázerbájdžánští rybáři.

– Jaký je současný stav zásob hlavních komerčních druhů Kaspického moře?

– Většina kaspických rybích populací je dnes v depresivním stavu. Týká se to především cennějších druhů, které se staly předmětem rozsáhlého nelegálního rybolovu. Pokud v polovině 1980. let dosahovaly úlovky jeseterů na Volze 18 tisíc tun, pak v současnosti pro umělou tovární reprodukci a vědecký výzkum ulovíme jen asi 160 tun.

Pokud jde o velké sladkovodní ryby, jejich stav je poměrně stabilní, i když lze pozorovat klesající trend. V současné době jsou vysokému tlaku vystaveny i takové vysoce cenné ryby, jako například štika, jejíž kaviár je poměrně žádaný, ale zatím se ho podařilo zadržet s pomocí ODU navržené naším ústavem a dodržováním rybářských předpisů.

– Letos je produkce šprotů v Kaspické pánvi poloviční oproti loňským hodnotám. Jaký je důvod poklesu úlovků?

– Vskutku, nejběžnější ryba Kaspického moře – šprot obecný, kterou po mnoho desetiletí loví rybáři ze všech kaspických států na lehkou váhu, je v současné době v depresivním stavu. Úlovky jsou malé, tvoří polovinu loňských čísel. Hlavním důvodem však není ani tak snížení celkových populací tohoto druhu, jako spíše snížení rybolovné zátěže. Stačí říct, že letos v rybolovu z Ruské federace pracují pouze 3 plavidla patřící dagestánským rybářům. Astrachaňští rybáři rybolov kvůli jeho ekonomické neefektivitě zcela opustili. Denně loví 2 až 5 tun, což je při současných cenách paliva nerentabilní.

Ačkoli ceny šprota obecného postupně rostou a nyní se jeho cena stává srovnatelnou s velkými sladkovodními druhy. Pokud si představíme nějakou podmíněnou komerční populaci, pak se podle odborníků uloví pouze 5 %, tj. prakticky neexistuje žádná komerční zátěž. To je jeden z hlavních důvodů, proč produkce šprota obecného v Kaspické pánvi klesá – je nerentabilní. Ačkoli turkmenští rybáři aktivně rozvíjejí tento rybolov ve svých vodách, u pobřeží východní části Kaspického moře. A mnoho našich odešlo do jiných pánví, zbývají pouze dagestánští rybáři, kteří stále tvoří ruský rybolov v Kaspickém moři. Obnovit to, co bylo zničeno, je vždy obtížnější než zachovat to, co bylo dříve vytvořeno.

– Jaká doporučení může dát věda z oboru?

– Spolu s depresivním stavem druhů ryb, které jsem zmínil, včetně šprota obecného, který je po mnoho desetiletí hlavním cílem rybolovu, protože dobře reaguje na světlo, existují v Kaspickém moři druhy, které jsou nedostatečně využívány nebo se vůbec nevyužívají. Jde o mořského sledě obecného, jehož populace podle ústavu umožňuje úlovek přibližně 30–40 tisíc tun. Jde o parmice obecné, které jsou také cenným cílem pro rybolov, ale nejsou využívány, protože lovné vybavení není dobře vyvinuté. Prázdnou niku šprota obecného zaplnil šprot obecný a jeho populace prudce vzrostly. V současné době dosahují asi 400 tisíc tun, a pokud předpokládejme, že u krátkodobých ryb vezmeme rybolovnou zátěž asi 25–30 %, pak by se v Kaspickém moři dalo ulovit asi 120 tisíc tun šprota obecného.

Takže tyto rezervy, které se dnes prakticky nevyužívají, je třeba využít. Jejich rozvoj je samozřejmě spojen s velkými obtížemi, protože na rozdíl od šprota obecného reaguje šprot obecný hůře na světlo. Musíme ale hledat lehké rybářské vybavení, síťové rybářské vybavení. Ano, budeme muset plavidla převybavit. Modernizace ale nebude příliš velká.

KaspNIRKh svého času vyvinul rybářské vybavení založené na reakci šproty na světlo, tzv. boční sběrací zařízení – speciální rybářské vybavení založené na síti se všemi potřebnými zařízeními, které se spouští přes palubu pomocí dvou navijáků. Existuje na něj patent. S pomocí tohoto bočního sběrače bylo tedy možné na jeden výtah chytit až 2 tuny šproty, tj. jedná se o poměrně účinné rybářské vybavení. Byly provedeny pokusy o jeho zavedení, zejména byly provedeny praktické zkoušky na rybářských plavidlech, ale poté, co se šprota obecná nadále dobře chytala na světlo, se touto záležitostí nezabývalo. Obecně v ústavu existují takovéto vývoje.

– Ropné společnosti již několik let zkoumají kaspický šelf a využívají při tom takzvané technologie „nulového vypouštění“. Co se tím myslí a existují příklady jejich uplatnění v jiných zemích s přísnou environmentální legislativou?

– Ruské a kazašské ropné společnosti se připravují na průmyslový rozvoj kaspického šelfu a s největší pravděpodobností ho začnou v příštím roce. Co je to „nulové vypouštění“? Jedná se o moderní a nejpokročilejší technologii, při které se veškerý výrobní odpad: vrtné produkty, domovní odpad atd., skladuje v plastových nádobách. Speciální plavidlo je sbírá z vrtné plošiny a odváží do stacionárních zpracovatelských závodů umístěných v deltě Volhy, tj. na souši.

Naše země má poměrně přísnou environmentální legislativu. Vím, že podobné technologie existují v Itálii, kde je také zakázáno cokoli vypouštět do moře, v Norsku a možná i v dalších zemích, na rozdíl například od Francie a USA, kde je vypouštění odpadu, ropy a vrtných kapalin v určitém množství povoleno. Republika Kazachstán oficiálně převzala podobné závazky. O dalších kaspických státech nemáme žádné informace.

– Řekněme, že znečištění ropou se dá zabránit, ale co akustické a jiné druhy dopadů na životní prostředí, na rybí populace?

– Všechny tyto faktory mají samozřejmě negativní dopad. Nemyslíme si, že bude možné se jakémukoli dopadu vůbec vyhnout. Samozřejmě k nějakému dojde, jak k hluku, tak k erupcím souvisejícího ropného plynu, s nimiž je také třeba bojovat, aby se tyto produkty mohly čerpat zpět do formací. Kromě toho předpokládáme, že by měly být vytvořeny chráněné zóny. Navrhli jsme 5 takových zón v severní části ruského sektoru Kaspického moře, kde by neměly probíhat průzkumné vrty ani těžba uhlovodíků. Jsou to nejproduktivnější a nejcennější oblasti pro krmení, migraci a reprodukci ryb.

Je nezbytné, aby orgány ochrany životního prostředí za účasti rybářských organizací určily trasy tankerové flotily a uspořádání ropovodů a plynovodů. Celkové procento takových vysoce produktivních zón je nakonec malé, méně než 1 % z celkové plochy moře. Proto je nutné uspokojit potřeby rybářského komplexu a takové zóny opustit, dát jim status zvláště chráněných zón nebo ochranných rybářských zón.

– V poslední době se hodně mluví o nutnosti zavést moratorium na lov jeseterů kaspických. Je v tomto případě možné obnovit populaci bez lidského zásahu?

– V roce 2005 zavedla Ruská federace zákaz průmyslového rybolovu jesetera kaspického a v současné době je lovíme pouze pro vědecké a reprodukční účely, zatímco ostatní kaspické státy nás zatím nepodpořily. Domníváme se však, že se tak musí stát a to co nejrychleji. Zároveň musíme mít na paměti, že spolu se zákazem průmyslového rybolovu budeme muset také posílit ochranářská opatření. Protože pokud nebudeme ryby chytat my a pytláci na moři je budou i nadále chytat všemi možnými způsoby a blokovat jim všechny průchody do říčních systémů, pak bude účinnost takového zákazu slabá.

Pytláctví existuje ve všech kaspických zemích bez výjimky. Zjistili jsme to, když jsme během vědeckovýzkumných expedic po celém Kaspickém moři nacházeli sítě, chytali kotvy a předávali je agenturám na ochranu ryb všech zemí, mimochodem včetně Íránu, který je často uváděn jako údajně prostý pytláctví. Proto musí všechny kaspické státy přijmout opatření k obnově populací této cenné ryby.

Bez lidské účasti je to bohužel nemožné, protože přirozená reprodukce je nyní slabá. Ve skutečnosti pouze dvě řeky v Kaspickém moři stále představují rezervy pro přirozenou reprodukci – jsou to Volha a Ural. Ostatní řeky jsou všechny regulované a vstup jeseterů tam je velmi nevýznamný. Země jako Ázerbájdžán a Írán provádějí svůj hlavní průmyslový rybolov v mořské nebo, jak tomu říkají, pobřežní zóně, a nikoli v říční zóně.

Stojíme před problémem zvýšení efektivity umělé reprodukce. Letos KaspNIRKh provedl práce na vypouštění experimentálních šarží mladých jeseterů velkých ryb. Pokud standardní tovární mláďata mají hmotnost 3 g, pak jsme letos jako experiment vypustili mláďata o hmotnosti 10 g, 30 g, 50 g a 100 g. Poté se provádějí podvodní pozorování, aby se posoudila účinnost těchto opatření. Kampaň našla podporu u vedení země a Astrachaňské oblasti. Podle našeho názoru to efektivně zvýší populace jeseterů. Takže bez pomoci člověka, který populace podkopával, je příroda nebude schopna obnovit.

– Jak věda hodnotí současné populace jeseterů v Kaspickém moři?

– KaspNIRKh pořádá expedice, ačkoli v posledních letech nebylo možné pracovat v plném rozsahu ve všech oblastech Kaspického moře, kaspické státy nám ne vždy vycházejí vstříc. Ve srovnání s jinými vodními útvary je populace jeseterů v Kaspickém moři nejvyšší. Proto se za předpokladu spolehlivé ochrany a efektivní reprodukce zdá možné obnovit populace těchto ryb v relativně krátké historické době.

– Jak dlouho by mohlo toto oživení trvat?

Jeseter je ryba, která dlouho dospívá, a dlouho bude trvat, než se populace obnoví. Podívejte se, tovární rozmnožování začalo po regulaci průtoku Volhy, kdy se na Volze postavily líhně jeseterů místo doplňování přirozené reprodukce. Umělý chov ryb v průmyslovém měřítku začal v roce 1961 a populace nebyly podkopávány tak, jak jsou nyní, pak se jednalo proaktivně, do budoucna. Mořský rybolov v severním Kaspickém moři byl zastaven v roce 1963, kdy se při lovu sledě a velkých ryb do sítí rybářů dostalo mnoho malých nedospělých jeseterů – další velmi účinné opatření pro udržení populací jeseterů.

Někdy před 25 lety, v polovině 1980. let, jsme měli na Volze nejvyšší úlovky jeseterů. Proto si myslím, že obnovení populací bude trvat několik desetiletí. To s ohledem na to, že v moři nežijeme v kusech ani v stovkách, ale v milionech ryb.

– Umělý chov jesetera je složitý a velmi nákladný proces. Je možné v současných podmínkách dosáhnout ziskovosti komerčního chovu jesetera bez státní podpory?

– Komerční chov jeseterů je velmi důležitou a perspektivní oblastí, zejména pro tak rychle dospívající druhy, jako je například jeseter obecný. Dospělý jeseter obecný v umělých podmínkách každoročně produkuje kaviár, který lze použít k reprodukci a část z něj lze prodat na trzích. Domníváme se, že komerční chov jeseterů je nezbytný. Je skutečně drahý, protože náklady na krmivo, elektřinu a vodu jsou vysoké. Podle odborníků je zpočátku nutná státní podpora ve formě preferenčních úvěrů, kdy se rozvíjejí kapitálové investice – staví se malé farmy, továrny, klecové linky. Ale pak, až se toto vše vybuduje, farma se stane ziskovou a bude postupně schopna splácet úvěry.

Anna Lim, RIA Fishnews.ru