Oběhový systém koně

SrdečníNachází se v hrudní dutině koně mezi třetím a šestým žebrem a dvěma plícemi. Srdce koně je větší než srdce jiných hospodářských zvířat.

Váží v průměru 3,5-4,5 kg (u plnokrevných dostihových koní Eclipse a Budynka dosahovala hmotnost srdce 7-8 kg). Ve srovnání s těžkými tažnými koňmi je absolutní hmotnost srdce u rychlých koní menší a relativní hmotnost (na 100 kg živé hmotnosti) je naopak větší.

Jedním z ukazatelů funkčního stavu kardiovaskulárního systému koně je jeho puls. V klidu jeho frekvence u zdravého koně kolísá v průměru v rozmezí 28-44 tepů za minutu, u oslů a mul – 40-50 tepů za minutu. Puls koně se hmatá na submandibulárních, kaudálních tepnách, tepně spěnkového kloubu a na některých dalších místech.

Tepová frekvence se liší v závislosti na zdravotním stavu koně, pracovních podmínkách, tréninku, temperamentu, věku, pohlaví, březosti, trávení a okolní teplotě. Mladí koně mají rychlejší tep než starší koně; koně s rychlým tempem mají obvykle v klidu pomalejší tep než koně v chůzi.

U trénovanějších koní je tepová frekvence v klidu obvykle nižší. Při rychlých pohybech, při práci s vysokou zátěží, při nervovém vzrušení, při stoupání teploty a při nemocech se tepová frekvence koně zvyšuje na 120-130 tepů za minutu.

Pulz koně je nejdůležitějším klinickým ukazatelem jeho zdraví, trénink, stres v práci a únava po práci. Zvýšení pulsu po testech, stejně jako rychlost jeho návratu k normě, se používají k posouzení stupně trénovanosti a výkonnosti koně.

Doba obnovení normálního pulsu je delší, čím intenzivnější byla práce a čím méně je na ni kůň připraven. Kardiovaskulární systém koně se vyznačuje velmi velkými rezervami, které při dostatečném tréninku zajišťují udržení výkonu v rychlých pohybech.

Množství krve vytlačené každou srdeční komorou během jedné kontrakce se nazývá tepový objem neboli systolický objem.

Objem srdceU koně v klidu kolísá mezi 450 a 900 ml, při rychlém pohybu – od 1500 do 2000 ml. Množství krve vstupující do cévního systému ze srdečních komor za 1 minutu určuje srdeční výdej. V klidu je to 15-40 litrů, v pohybu – 150-250 litrů.

Během tréninku koní se zvyšuje tepový objem a minutový objem srdce. Celkový krevní oběh koní při rychlých chodech a během práce se zvyšuje v důsledku zvýšené tepové frekvence, zvýšené úderové síly a přitahování krevních rezerv do kardiovaskulárního systému.

Na 100 kg hmotnosti koně je průměrné množství krve cirkulující v těle v klidu 7,5 litru, při pohybu až 10 litrů. Úplný cyklus krevního oběhu u koně v klidu trvá 25–32 sekund.

Během srdeční kontrakce se arteriální tlak v oběhovém systému koně zvyšuje. Největší hodnoty dosahuje během systoly srdce, proto se nazývá systolický neboli maximální. Nejnižší krevní tlak v tepnách nastává během diastoly. Říká se mu diastolický neboli minimální.

Podle I. G. Šarabrina jsou normy krevního tlaku pro koně maximálně 100-120, minimálně 35-50 mm Hg. Krevní tlak koní se měří na ocasní tepně. Objem a intenzita jejich práce, stejně jako jejich trénink, mají rozhodující vliv na změnu krevního tlaku u koní.

Když srdce pracuje, vznikají v něm bioelektrické proudy, které vytvářejí elektrické potenciály různé velikosti v různých bodech povrchu těla zvířete. Tyto potenciály, a tedy i srdeční proudy, jsou zachycovány a zaznamenávány elektrokardiografy.

Elektrokardiogramy se používají k posouzení změn srdeční činnosti v klidu a po dávkové zátěži, stejně jako srdečních onemocnění. Využití elektrokardiografie se rozšiřuje i v tréninku sportovních koní.

Kardiovaskulární systém koně je náchylný k mnoha onemocněním. — perikarditida, myokarditida, endokarditida, neurózy, aneurysmata, arterioskleróza, obezita, vazodilatace a konstrikce, embolie, flebitida a různá poranění s vnějším a vnitřním krvácením. Diagnózu a léčbu těchto onemocnění a poranění stanoví veterináři.

Krevní a hematologické parametryKrev plní hlavní dýchací funkci svalů tím, že jim dodává kyslík z plic a odvádí ze svalů oxid uhličitý. Podíl krve u koní představuje 7–11 % jejich živé hmotnosti. Bylo zjištěno, že koně v rychlém tempu obsahují relativně více krve (v procentech z jejich živé hmotnosti) ve srovnání s koňmi v chůzi a jejich krev je také bohatší na sušinu, erytrocyty a hemoglobin.

Podle A. G. Kudrjašova je tedy u plnokrevných koní množství krve v průměru 9,7 % (v poměru k jejich živé hmotnosti), počet erytrocytů je 9,2 milionu a koncentrace hemoglobinu je 16,0 g %, u těžkotažných koní jsou odpovídající čísla 6,6 %, 8 milionů a 12,8 g.

Velké rozdíly jsou pozorovány také v sérových proteinech.Jezdecké koně se vyznačují zvýšeným obsahem albuminu a plazmatických bílkovin (na jednotku hmotnosti).

Krevní sérum těžkých tažných koní obsahuje více globulinů, včetně gama globulinů, ale na jednotku jejich hmotnosti je méně plazmatických bílkovin. Takto významné rozdíly v krevních parametrech u koní různých typů a plemen vznikly v procesu specializace jejich pracovní produktivity.

Jezdecké koně se v důsledku intenzivní práce a vysokého energetického výdeje vyznačují zvýšeným přísunem krve, erytrocytů a hemoglobinu a značnou rezervou plazmatických bílkovin, především albuminů. Tělo tažných koní, kteří vykonávají rovnoměrnější, byť dlouhodobou práci s nižším energetickým výdejem, je relativně chudší na krev, erytrocyty a hemoglobin, a také na plazmatické bílkoviny, z nichž většinu tvoří globuliny.

Významné posuny v obsahu erytrocytů a hemoglobinu jsou zaznamenány během práce plnokrevných jezdeckých koní, jejichž krev je na ně obzvláště bohatá. Největší posuny v morfologických ukazatelích krve jezdeckých koní jsou pozorovány během běhů a závodů.

Koně, kteří v testech dosahují nejlepších výsledků, vykazují větší nárůst počtu červených krvinek a hemoglobinu, ale během odpočinku se jejich krevní obraz vrací k normálu rychleji než u koní s průměrnými výsledky.

U jezdeckých sportovních koní se tedy po mírné svalové práci obsah erytrocytů a hemoglobinu v krvi zvyšuje v průměru o 20-22 % a hodinu po práci klesá, čímž překračuje počáteční údaje v klidu pouze o 4-6 %.

Reakce sedimentace erytrocytů (ERS) se u koní zpomaluje během tréninku a po práci střední intenzity, zatímco rezervní alkalita během práce výrazně klesá, a to v relativně menší míře u zvířat, která v testech vykazovala nejlepší výsledky.

Počet leukocytů v 1 mm3 krve koní v klidovém stavu kolísá v rozmezí 6-10 tisíc; po ukončení práce se mírně zvyšuje, ale toto zvyšování pokračuje i během regeneračního období odpočinku. Hodinu po práci sportovních koní převyšuje obsah leukocytů počáteční údaje v průměru o 21 %.

Významný počet studií se věnoval stanovení vztahu mezi hematologickými a biochemickými ukazateli koní a rychlostí. U některých plemen byl takový vztah zaznamenán. Korelační koeficienty mezi hematologickými ukazateli a rychlostí však byly ve většině případů nízké. V tomto ohledu není praktická predikce rychlosti koní na základě hematologických ukazatelů v každém konkrétním případě možná.

Krevní sérum koní se vyznačuje velkou rozmanitostí polymorfních proteinů, které se během jejich života nemění. To umožňuje určit původ koně, přičemž proteiny nalezené u matky jsou z proteinů krevního séra testovaného koně vyloučeny a za otce je považován hřebec, jehož krevní sérum obsahuje všechny zbývající proteiny.

Je třeba mít na paměti, že složení krve koní se značně liší v závislosti na jejich zdravotním stavu, věku, pohlaví, nervové a svalové aktivitě, fyziologickém stavu, krmných podmínkách, ročním období, klimatu, nadmořské výšce atd. Proto by se nikdy neměly dělat ukvapené zootechnické závěry na základě krevních parametrů.

Teplota tělaJako teplokrevný živočich si kůň udržuje téměř stejnou tělesnou teplotu. Normální teplota v konečníku dospělého koně kolísá mezi 37,5 a 38,5 °C. U hříbat je tělesná teplota obvykle o 1–2 °C vyšší než u dospělých koní.

Na končetinách se snižuje, jak se vzdaluje od těla. Během svalové činnosti se tělesná teplota mírně zvyšuje (o 1-2°) a maximálních hodnot dosahuje v těch místech, kde jsou svaly nejvíce zapojeny do práce (záda, hrudník, rameno).

Zvýšení tělesné teploty závisí na délce práce, její intenzitě a stupni tréninku koně. Teplota a relativní vlhkost okolního vzduchu mají určitý vliv na tělesnou teplotu koně. Ranní teploty u koní jsou nižší než večerní.

Mění se také v závislosti na stravě, aktivitě a zdraví koně. V klidu je tělesná teplota těžkých tažných koní o něco vyšší než u rychlých koní a u jezdeckých a klusáckých koní je nižší u výkonnějších, rychlých a trénovaných zvířat.

Zapuštěná LED stropní bodová světla SENAT.

Zveřejněno 30. května 2013 v sekci Koně