Moderní systémy krmení prasat

V posledních letech došlo k významnému pokroku ve výživě prasat. V důsledku toho se výrazně zvýšila tempo růstu zvířat tohoto druhu. Krmení prasat všech věkových a pohlavních skupin kompletními krmivy s proteinovými, vitamínovými a minerálními doplňky (PVMS) a premixy se nyní stalo de facto samozřejmostí. Používání kombinovaných krmných dávek typu koncentrát-okopanina a koncentrát-brambory v chovech prasat ustoupilo do pozadí. I v soukromých chovech se již upřednostňují vyvážená krmiva. A chov prasat na potravinovém odpadu je již dlouho prakticky zapomenut.

Vlastnosti trávení prasat

Všežravost umožňuje prasatům přizpůsobit se různým typům krmení – od koncentrovaného až po nízkokoncentrované. Zároveň dobře využívají krmiva rostlinného i živočišného původu. Na rozdíl od přežvýkavců prasata špatně tráví krmivo bohaté na vlákninu. Dobře tráví organické látky, k jejichž trávení není nutná účast mikroflóry: cukr, škrob, tuk, bílkoviny. Konzumace krmiv s obsahem vlákniny v sušině více než 10-12 % u dospělých hospodářských zvířat je doprovázena znatelným snížením úrovně stravitelnosti jak samotné vlákniny, tak i dalších organických látek. Snížení obsahu vlákniny v krmivu o méně než 5-8 % však také způsobuje poruchy trávení.

Prasečí organismy prakticky nesyntetizují aminokyseliny, což určuje zvláštnost jejich bílkovinné výživy. V tomto případě je krmná bílkovina nezbytná především jako zdroj esenciálních aminokyselin.

Zvláštnost minerální výživy prasat nespočívá jen v kontrole množství jednotlivých prvků v potravě, ale také v zohlednění jejich vzájemných vztahů mezi sebou navzájem, jakož i s dalšími faktory. Například optimální poměr fosforu a vápníku v krmných dávkách prasat je 1:1-1:2 s povinnou podmínkou dostatečného zajištění vitaminu D. Zároveň je žádoucí, aby fosfor dostupný pro organismus prasat v krmných dávkách obsahoval alespoň polovinu jeho celkového množství.

Pokud hovoříme o vitamínové výživě prasat, můžeme zdůraznit absenci nebo nedostatečnou syntézu ve vodě rozpustných vitamínů skupiny B v těle, které by měly být v potravě vždy přítomny. Kromě toho prasata zoufale potřebují vitamín A.

Prasata jsou obecně velmi citlivá na nevyvážené krmení. Relativně malé, ale chronické chyby v krmném systému prasat všech věkových a pohlavních skupin mohou vést k četným poruchám v organismu, snížení jeho odolnosti a zvýšení úmrtnosti stáda.

Proč se dnes změnila strategie krmení prasat

Jak farmový, tak i průmyslový chov prasat má jeden hlavní úkol – co nejrychleji dosáhnout tržní hmotnosti výkrmových prasat na úrovni 100-110 kg. Po dlouhou dobu to bylo možné dosáhnout pouze ve věku 7-8 měsíců a více s přírůstkem živé hmotnosti 500-600 g za den u mladých zvířat během výkrmu. Dosažení velkých přírůstků hmotnosti bylo velmi obtížné kvůli nedostatečnému nasycení stravy řadou esenciálních aminokyselin. Jako je lysin, methionin, cystin. Jsou stavebním materiálem pro růst svalové tkáně u zvířat. Zároveň je například obsah lysinu v hlavních krmivech používaných v chovu prasat nevýznamný. Ječmen – 3,9 g / kg sušiny, pšenice – 3,2 g / kg sušiny, kukuřice – 2,7 g / kg sušiny. Při takovém obsahu lysinu v potravě jsou výše uvedené přírůstky u prasat maximální a věk, ve kterém mladá zvířata dosáhnou tržní hmotnosti, nebude kratší než 7-8 měsíců.

V posledních letech se však většina esenciálních aminokyselin vyrábí uměle. Lysin, methionin, tryptofan – mikrobiologickou syntézou. Cystein, arginin, histidin – izolací přírodních proteinových hydrolyzátů. Díky tomu je možné zařazovat do krmných směsí v koncentrované formě. To umožňuje zvýšit denní přírůstek hmotnosti výkrmových prasat na 800-900 g nebo více. Je tak možné zkrátit dobu chovu prasat na maso na 5-6 měsíců. Ekonomický efekt tohoto přístupu ke krmnému systému je tak významný, že tradiční kombinované typy krmení s použitím brambor a okopanin se téměř přestaly používat i v malých chovech prasat.

Plánování tempa růstu prasat

Naše doporučení pro krmení prasat s vysokou intenzitou růstu vycházejí z analýzy výsledků velkého množství empiricky získaných dat. Jejich statistické zpracování umožňuje vytvářet matematické modely charakterizující potřeby prasat v oblasti energie, živin a biologicky aktivních látek během období výkrmu.

Vzhledem k tomu, faktory ovlivňující rychlost krmení Byla vybrána následující prasata:

– technologická skupina – kanci, prasata nebo jejich společná údržba;

– den výkrmu a živá hmotnost mladých zvířat v tento den;

– doba výkrmu a porážková hmotnost prasat;

– počet fází výkrmu a koncentrace výměnné energie v 1 kg sušiny krmiva v každé z těchto fází.

Fáze 1. Vytvoření růstové křivky

První fází procesu tvorby výše uvedeného matematického modelu potravních nároků výkrmových prasat je konstrukce růstové křivky, která určuje průměrný denní přírůstek živé hmotnosti prasat. Pro plánování intenzity růstu mladých zvířat jak v průmyslovém chovu prasat, tak i v malém chovu lze použít následující rovnici:

kde: BW(m) – hmotnost zvířete v m-tý den života, BW_F – maximální živá hmotnost dospělého zvířete, BW₀ – průměrná živá hmotnost při narození, m – počet dní života, pro které se určuje hmotnost zvířete, K – parametr rovný počtu dnů života, pro které se získá ½ tělesné hmotnosti, C – parametr spojený se změnami proporcionálního růstu a tvaru růstových křivek.

Obrázek 1 ukazuje grafické znázornění dynamiky živé hmotnosti čtyř skupin prasat. V tomto případě bylo dosažení tržní živé hmotnosti 120 kg plánováno ve věku 168, 175, 182 a 189 dnů. Hmotnost novorozených selat byla 1,2 kg; zahájení výkrmu bylo v 63 dnech s hmotností selat 22,5 kg; BWF = 300 kg; C = 2,125; K = 213,9.

Obrázek 1. Dynamika živé hmotnosti vykrmovaných prasat při různých rychlostech růstu

V tomto případě by měl být absolutní přírůstek živé hmotnosti mladých prasat za celé období výkrmu (120 kg – 22,5 kg = 97,5 kg) dosažen za 105, 112, 119 a 126 dní. Průměrný denní přírůstek hmotnosti selat za celé období výkrmu by měl být 929 g, 871 g, 819 g a 774 g.

Druhá fáze: Plánování energetických potřeb prasat

Druhou fází vývoje moderního modelu energetických a nutričních potřeb prasat je alokace absolutního přírůstku hmotnosti mladých zvířat během období ukládání bílkovin a tuků. Například přírůstek bílkovin (ΔP, g/den) se vypočítá pomocí vzorců:

kde: BW je živá hmotnost mladých prasat, ΔBW je průměrný denní přírůstek mladých prasat dle růstového programu.

Třetí fáze. Výpočet metabolických energetických potřeb mladých prasat

Třetí fází vývoje moderního modelu krmení prasat je výpočet potřeby metabolické energie mladých zvířat. Zde je definována jako součet energetických potřeb (vzorec 7) pro udržení života (vzorec 4), ukládání do růstu bílkovin (vzorec 5) a ukládání do růstu tuku (vzorec 6):

Dnes se při přidělování energie z výměny v krmné dávce prasat nutně zohledňuje vliv teploty vzduchu na spotřebu energie prasat. Pro tento účel se používá koncept kritické teploty (KTE), který je určen vzorcem 8:

Pro každý stupeň pod LCT se spotřeba energie prasat zvyšuje o 1,5 % a snižuje se při teplotách nad LCT.

Fáze 4. Predikce denní spotřeby krmiva u prasat

Čtvrtou fází procesu tvorby krmného systému je prognóza denní spotřeby krmiva u prasat. V maximálním množství se vypočítá podle vzorce 9:

Převod maximální hodnoty spotřeby krmiva pro mladá prasata v přirozené formě do normy pro obsah sušiny v dietách se provádí s ohledem na průměrný obsah sušiny v kompletních krmivech pro výkrmová prasata (86 %, vzorec 10):

Dále se stanoví koncentrace výměnné energie v 1 kg sušiny krmiva (vzorec 11):

Pátá fáze. Metoda pro stanovení obsahu esenciálních aminokyselin v krmné dávce prasat na výkrm

Pátou fází moderního systému krmení prasat ve výkrmu je stanovení potřeby aminokyselin a vytvoření jejich poměru v krmné směsi. V moderní praxi přídělového krmení prasat se berou v úvahu celkové aminokyseliny a aminokyseliny definované SID (standardizovaná stravitelnost v ileu). Při posuzování potřeby aminokyselin se bere v úvahu následující:

– potřeba kompenzovat ztrátu aminokyselin v gastrointestinálním traktu spojenou s konzumací krmiva;

– potřeba udržení živé hmotnosti (BW 0,75); potřeba tvorby bílkovin (ΔP).

Pro posouzení potřeb rostoucích mladých prasat s vysokou úrovní produktivity pro další esenciální aminokyseliny se nejprve stanoví potřeba lysinu a poté (podle modelu ideálního proteinu – tabulka 1) se stanoví potřeba dalších esenciálních aminokyselin. V tomto případě se za „ideální“ protein považuje protein svalové tkáně nebo embryí prasat.

Tabulka 1 – Ideální proteinový model pro chov prasat

Moderní krmné doplňky pro prasataPoté se krmné dávky pro prasata standardizují z hlediska hlavních makroprvků (Na, Cl, Ca, P, Mg, K), mikroprvků (Fe, Cu, Zn, Mn, Co, I, Se) a vitamínů (A, D, E, K, B₁ – B₅, B₆, B₁₂, biotin, kyselina listová). V závěrečné fázi tvorby modelu se provádí jeho ekonomické posouzení a navrhují se možnosti snížení nákladů na krmné směsi.

Výše uvedený moderní systém krmení prasat vyžaduje paralelní použití řady nových krmných doplňků v krmných směsích. Taková symbióza umožní výrazně (o 15-25 %) zvýšit jeho účinnost.

Enzymy – látky, které urychlují biochemické reakce v těle prasat. Předpokládá se, že nejvýhodnějším druhem obilovin v krmné směsi prasat je kukuřice. Je však dražší než jiné tradiční složky krmných směsí: ječmen, pšenice, oves, tritikale, žito. Hlavní nevýhodou zmíněných obilovin je zároveň to, že vždy obsahují antinutričně důležité rozpustné škrobové polysacharidy (SSP) – β-glukan a araboxylan. Uvedené SSP nejenže nejsou štěpeny vlastními gastrointestinálními enzymy prasat, ale také brání účinku trávicích enzymů na obsah rostlinných buněk krmiva (bílkoviny, škrob). Jelikož jsou hlavní složkou endospermových buněk a obalů zrn, pod jejich vlivem se výrazně snižuje stravitelnost krmných směsí.

V mnoha zemích světa je problém nahrazení kukuřice zvýšením podílu ječmene, pšenice, ovsa, tritikale atd. aniž by došlo ke snížení stravitelnosti složek krmiva, jakož i užitkovosti populace prasat, je řešeno pomocí enzymových přípravků. Díky tomu je možné výrazně (až o 10 %) snížit náklady na krmivo. Použití enzymů při krmení mladých prasat umožňuje zvýšit průměrnou denní rychlost růstu o 4-5%. Nejúčinnější jsou enzymy, které se v těle prasat nevytvářejí, nebo jsou produkovány v malém množství – enzymy ze skupiny karbohydráz, které katalyzují hydrolýzu vlákniny a umožňují dokonalejší rozklad sacharidů krmiva. V poslední době se rozšířily multienzymové kompozice. Kemzyme – 0,5-1 kg na tunu krmiva, Vilzim – 20 g na tunu krmiva, Gluco Lux-F – 1 kg na tunu krmiva, Ekozym TM – 0,5-1 kg na tunu krmiva, MEK-СХ-1 – 1 kg na tunu krmiva.

Krmte antibiotiky – flavomycin, flavovit granulát, flavofosfolipol, enradin (enramycin), sakox. Nejdůležitějším a nejtěžším úkolem v chovu prasat je stále dosažení vysoké bezpečnosti hospodářských zvířat. Za tímto účelem se v řadě zemí stále zavádí do složení krmiv řada krmných antibiotik. Stojí za zmínku, že od roku 2006 je v Evropské unii zakázáno používání antibiotik při krmení zvířat a drůbeže. Proto je dnes velká pozornost věnována přírodním krmným přísadám.

Přírodní přísady do krmiva jsou přírodní stimulátory růstu. Příkladem takových aditiv je krmná přísada Apex, vyvinutá společností BFI innovations. Účinek tohoto doplňku na zvířecí tělo je způsoben synergií jeho složek. Anýz zde stimuluje trávení a motilitu gastrointestinálního traktu, bronchodilatační a antimikrobiální účinek. Křen zvyšuje chuť k jídlu a zlepšuje trávení. Jalovec posiluje peristaltiku a má také diuretický a antimikrobiální účinek. Řebříček stimuluje sekreci žluči, sekreci žaludeční šťávy, působí protizánětlivě a hemostaticky. Česnek má velmi silný mikrobiální účinek. Skořicovník působí antibakteriálně, stimuluje srdeční činnost a činnost slinivky břišní. Tymián v Apexu působí antisepticky a antikonvulzivně.

Probiotika – živé mikrobiální kultury nebo jejich metabolity, které zlepšují mikrobiální rovnováhu v trávicím traktu. Příklady takových pribiotik lze použít ve výživě prasat – Olin, BioPlus, GalliPro Tek VR atd.

Prebiotika – nestravitelné složky krmiva, které selektivně stimulují růst a aktivitu prospěšných bakterií v tlustém střevě a zlepšují tak zdraví. Jedná se o Biomin P.E.P. 1000 a Biomin P.E.P. liquid. Pomáhají tvořit a udržovat střevní mikroflóru zvířat, blokují přichycování patogenních bakterií ke střevní stěně, stimulují imunitní ochranu zvýšením sekrece imunoglobulinu A o 25 % a stimulací makrofágů.

Symbiotika – směs probiotik a prebiotik – Biomin C-EX a Biomin INBO. Nová generace krmných aditiv, které stimulují rozvoj pozitivních bifidobakterií v tlustém střevě.

Herbiotika – rostlinné extrakty, které působí protizánětlivě a anabolicky na prasečí tělo. Mají také imunostimulační účinek, potlačují patogenní mikroflóru.

Aroma a chuťové přísady. Širokou škálu z nich vyrábí společnost Kemin Corporation (USA) a její divize Kemin Europe (Belgie). Současně mají aromatické přísady následující příznivé vlastnosti:

– zvýšit chutnost všech druhů krmiv pro prasata na bázi surovin s nízkou chutností (žito, řepkový šrot, slunečnicový šrot, masokostní moučka a kostní moučka);

– dávat krmným směsím a krmným směsím stabilní a atraktivní chuťové vlastnosti s přihlédnutím k pohlaví a věkovým skupinám prasat.

V případě změny krmiva jsou ztráty produktivity minimalizovány v důsledku snížené spotřeby živin. V důsledku toho se náklady na dochucovadla a dochucovadla krmných přísad pro prasata splácejí zvýšením užitkovosti zvířat a také snížením nákladů na krmiva a krmné směsi díky použití levnějších surovin.

Mezi přísady pro prasata tohoto typu patří: vanilkovo-karamelová přísada, smetanově-vanilková přísada, slaninové aroma a chuť, vůně a chuť kořeněného masového vývaru. Cukr, glukóza, melasa, sacharin, hydrol mohou být také použity jako aromatické přísady v chovu prasat.

Modul „Krmení“ programu „1C: Chov prasat“

Pro řešení problému zvýšení produktivity prasat a zvýšení rychlosti růstu mladých zvířat s minimálními náklady na krmivo můžete použít modul „Krmení“ programu „1C: Chov hospodářských zvířat. Chov prasat“ od společnosti MATRIX. Algoritmy tohoto modulu zohledňují pokročilé vědecké poznatky. Zároveň se co nejvíce přibližují principům sestavování krmných dávek přijatelným pro domácí specialisty. Poskytuje správnou ekonomickou analýzu a evidenci spotřeby krmiva se současným vyplňováním dokumentace ve formulářích schválených normami.

Modul „Krmení“ obsahuje všechny potřebné subsystémy pro optimální a efektivní fungování farmy. Patří sem účetnictví spotřeby krmiv, seznam značek krmiv používaných na farmách farmy s podrobným popisem krmiva a pohyb krmiva v rámci farmy.

Modul Krmení zobrazuje chemické složení krmiv a implementuje faktoriální systém pro přidělování krmiv prasat. Jako hlavní ukazatel nutriční hodnoty krmných dávek se používá koncentrace vyměnitelné energie (CE) v 1 kg sušiny. Na tomto základě se automaticky určuje struktura krmných dávek přesným rozdělením sušiny mezi objemová krmiva a koncentráty.

Byla implementována metoda kvantitativních omezení při výběru základních krmiv. Byla zapracována možnost sestavení receptury krmných směsí na 1 tunu. Dále je vyvažováno krmné dávky prasat poměrem základních aminokyselin (lysin, methionin). Uživateli je navíc nabídnuta metoda kontroly krmných dávek zvířat podle účinnosti využití dusíku v systému RNB.

Závěr

V procesu moderní high-tech organizace intenzivního chovu prasat má prvořadý význam vývoj efektivního systému jejich plnohodnotného krmení. Pouze tímto způsobem lze dosáhnout vysoké intenzity růstu mladých zvířat s denními přírůstky hmotnosti na úrovni 800-900 g a více. Současně je nutné pečlivě vypočítat potřebu energie, živin a biologicky aktivních látek prasat podle 45-50 ukazatelů.

V této práci je nutné současně zohlednit vliv celé řady faktorů (pohlaví, věk, teplota vzduchu atd.) na rychlost růstu zvířat a co nejvíce přiblížit složení bílkovin krmných směsí „ideálnímu“ proteinu. Do vyvinutého systému krmení je žádoucí zahrnout použití nových krmných doplňků, které umožňují efektivnější využití přirozeného krmiva zvýšením úrovně jeho stravitelnosti v těle zvířete. Kromě toho je nutné i ekonomické posouzení sestavených krmných dávek prasat. To je prakticky nemožné provést bez automatizovaných účetních systémů v chovu prasat, což v nadcházejících desetiletích určuje prioritu rozsáhlé digitalizace tohoto odvětví.

Článek byl napsán pro agroprůmyslový portál AGROXXI.