Koušou švábi a mohou kousat lidi pravidelně?

Švábi téměř nikdy nekoušou, i když čistě teoreticky kousat mohou. To se stává ve velmi vzácných případech, pokud je jich v místnosti příliš mnoho a není pro ně jídlo. V běžných bytech a ubytovnách švábi na lidi neútočí. Pokud po noci zůstanou na těle stopy po kousnutí, s největší pravděpodobností je zanechali komáři, blechy nebo štěnice. Pravděpodobnost, že člověka v posteli kousli švábi, je téměř nulová.

Proč švábi nekoušou lidi?

Švábi jsou mírumilovný hmyz. Jejich životní styl a vlastnosti jejich těla nijak nepřispívají k jejich pravidelnému kousání lidí. V přírodě plní roli utilizátorů, tedy konzumují potravu, kterou ostatní živočichové nesnědli. Švábi jedí jakoukoli biopotravu. Mají silné čelisti, které jim umožňují žvýkat téměř cokoli, včetně listů rostlin, lepenky a kůry stromů. Jejich čelisti přitom nejsou uzpůsobeny k prokousávání se lidskou kůží, například jako komáři, mouchy a mravenci. Nemají také schopnost bodat jako včely a vosy.

Obecně jsou čelisti švábů pro kousání lidí zcela nevhodné.

Instinktivní chování tohoto hmyzu také nezahrnuje útoky na lidi. V bytových prostorách se zajímají o zbytky jídla obyvatel, nikoli o sebe. I když chytíte švába a přiložíte si ho na prst, nekousne, jako například mravenec nebo ušák, který se bude snažit stisknout kůži kleštěmi, i když to člověk nemusí cítit. Švábi se chovají jinak. Nejen obyčejní Prusové, ale i velcí američtí se odtlačí tlapami, pokusí se osvobodit a utéct, ale nekousnou. I ty madagaskarské budou jen syčet a snažit se nepřítele vyděsit. Za to se jim mimochodem říkalo syčení.

Je znám případ, kdy několik tisíc mramorovaných švábů uteklo z terária ve vědecké laboratoři. Byli vyšlechtěni ke krmení gekonů. Hmyz se plazil po všech prostorách, ale ani jeden zaměstnanec firmy si na kousnutí nestěžoval. Lidově se však věří, že jsou to mramoroví a američtí švábi, kteří koušou lidi.

Když teoreticky mohou člověka kousnout švábi

Současně existují rozumné předpoklady, že domácí švábi, kteří neustále žijí v blízkosti lidí, mohou kousat. Předpokládá se, že kvůli silnému hladu, když v místnosti není absolutně žádné jídlo, mohou ohlodávat šupinatou, odumřelou kůži, například na patách a konečcích prstů lidí.

Hlavním dokladem této skutečnosti je kniha „Manuál lékařské entomologie“. Říká, že pokud je obytný prostor silně zamořen šváby, mohou napadnout spící lidi a okousat jim suchou kůži pod nehty.

Na internetu můžete také najít mnoho podobných příběhů o tom, jak námořníci v minulých staletích velmi trpěli útoky švábů. Údajně existují jejich osobní svědectví, i když je nemožné najít originály. Podle těchto příběhů bylo na lodích tolik švábů, že jim došla běžná potrava a začali kousat lidi. Říká se, že námořníci v noci spali v rukavicích, aby si chránili prsty před četnými kousnutími. Zda je to pravda nebo ne, není známo. Neexistují žádné písemné důkazy a je možné, že příběh je fiktivní.

Koušou nebo hlodají?

Na druhou stranu teoreticky taková situace možná je. Švábi mají poměrně silné čelisti, dokážou hlodat silné předměty, a tedy i lidskou kůži, zejména v místech, kde se odlupuje. Zda se tak skutečně stane, zůstává otázkou. Hmyzu musí velmi chybět jídlo, aby se rozhodl zaútočit na člověka. V běžných obytných bytech a domech mají vždy dostatek jídla. Paraziti mohou sníst cokoliv: potravinový odpad v odpadkovém koši, rozsypané strouhanky, kapky oleje zaschlé na sporáku, plíseň, ale i listy rostlin, papír a dokonce i kancelářské lepidlo. Živí se také zbytky jiného hmyzu a také jejich příbuzných. Například jeden drobeček vydrží červenému švábovi několik dní, ale lepidlo na poštovní známce vydrží i celý týden. Navíc běžní domácí a komunitní švábi dokážou žvýkat karton z tácku na vajíčka týden i déle. Jejich střeva obsahují symbiontní bakterie, které jim umožňují zpracovávat celulózu.

Je téměř nemožné si představit místnost, ve které lidé spí a kromě kůže tam není pro šváby žádná jiná potrava. Nicméně i v tomto případě, při absenci jakéhokoli jídla, hmyz začne opouštět dům a přesunout se na jiné místo. Snadno se pohybují sklepy, kanalizací a rozvody topení. V teplém období se mohou pohybovat i po zdech domů a po ulicích. Je známo, že v létě mohou žít na polích, což výrazně zvyšuje jejich populaci.

Situace, kdy by švábi nemohli najít nějaké biopotraviny nebo opustit areál, je tedy nepravděpodobná. Ale pouze v tomto případě mohou začít útočit na spící lidi. Je možné, že se to na lodích a ponorkách opravdu děje, nebo stalo kdysi dávno. Hmyz odtamtud opravdu nemůže uniknout, a pokud jej dovedete k dokonalé čistotě, vyloučíte naprosto vše, co paraziti jedí, nezbude mu nic jiného, ​​než začít kousat lidi.

Hmyz přitom člověka rozhodně nekousne na hebkou kůži, ale pouze na suchou a drsnou. To znamená, že v místech, kde se na lidském těle objevují hrbolky z kousnutí, švábi nekoušou. Jako potravu mohou používat pouze hrubou kůži na patách a pod nehty.

Kousají vás švábi konkrétně?

Lidé nám do redakce často posílají fotografie kousnutí s dotazem, zda švábi mohli zanechat takovou stopu. Po zhlédnutí obrázků odborníci vždy říkají, že jde o typické znaky po kousnutí štěnicí nebo blechou. Během dezinsekce pak mnozí najdou oblasti šíření tohoto hmyzu.

Pokud vás tak v noci někdo kousne, můžete si být jisti, že to nejsou švábi. Nejspíše poštípané komáry, štěnicemi nebo blechami. V bytech a zvláště na ubytovnách se nemůže stát, že švábi nemají co jíst a chodí kousat lidi. Doma jsou vždy buď odpadky v kýblu, nebo rozházené drobky, nebo něco jiného, ​​co mohou sníst. Přesvědčení, že jsou to švábi, kteří kousají, se nejčastěji vysvětluje tím, že lidé si těchto parazitů všimnou, ale neexistují žádné štěnice nebo blechy.

Pokud se takový problém objeví a nějaký hmyz kousne každou noc, můžete zavolat deratizátora nebo pokoj ošetřit sami. S největší pravděpodobností budou příčinou štěnice nebo blechy žijící v pohovce.