Jak vypočítat brzdnou dráhu auta

Každý řidič se alespoň jednou ocitl doslova pár sekund od nehody, kdy je životně důležité mít čas zabrzdit. Vůz však na povel nemůže stát na místě. Vzdálenost, kterou urazí od okamžiku, kdy začne brzdit, až do úplného zastavení, se nazývá brzdná dráha. Abyste mohli odhadnout brzdnou dráhu, musíte zajistit, aby byla vždy menší než vzdálenost k překážce v cestě.

Délka brzdné dráhy závisí na mnoha různých faktorech. To zahrnuje reakci řidiče, úroveň výkonu brzdového systému vozu a vnější faktory, jako je materiál dráhy a povětrnostní podmínky. A samozřejmě rozhodující roli hraje rychlost vozu v okamžiku brzdění. Nabízí se otázka – jak vypočítat brzdnou dráhu automobilu za všech těchto podmínek? Pro obecné výpočty postačí tři hlavní faktory – brzdný koeficient (Ke), rychlost pohybu (V) a součinitel adheze (Fs) s vozovkou.

Vzorec pro výpočet brzdné dráhy automobilu

Vzorec z tabulky, který vypočítá brzdnou dráhu, vypadá takto: S=Ke*V*V/(254*Fs). Brzdný koeficient běžného lehkého vozu je roven jedné. Součinitel adheze na suchém povrchu bude 0,7. Vezměme si například případ, kdy se auto pohybuje po suché vozovce rychlostí 60 km/h. Potom bude brzdná dráha rovna 1*60*60/(254*0,7)=20,25 metru. Na ledu (Fs=0,1) bude brzdění trvat sedmkrát déle – 141,7 metrů!

Na základě výsledku vidíme, jak moc závisí brzdná dráha auta z tabulky na stavu dálnice a povětrnostních podmínkách.

Brzdění v různých podmínkách

Délka brzdné dráhy je nepřímo úměrná koeficientu adheze k vozovce. Jednoduše řečeno, čím hůře silnice drží, tím déle auto zpomaluje. Podívejme se na změny koeficientu (Fs) podrobněji:

• se suchým asfaltem – 0,7;
• na mokrém asfaltu – 0,4;
• pokud je sníh válcovaný – 0,2;
• zledovatělá cesta – 0,1.

Čtěte také: Korejské značky automobilů – podrobný seznam

Tato čísla nám umožňují vidět, jak se bude brzdná dráha měnit v závislosti na podmínkách. Jak již bylo zmíněno, při rychlosti 60 km/h na suché vozovce auto zabrzdí za 20,25 metru a na ledu – 141,7. Na mokré trati bude brzdná dráha 35,4 metrů a na zasněžené trati – 70,8.

Druhy brzdění

Za zmínku také stojí, že velkou roli hraje způsob brzdění:

1. Prudký stisk může auto dostat do nekontrolovaného smyku.
2. Postupné sešlápnutí pedálu bude fungovat, pokud je dobrá viditelnost a časová rezerva, ale nelze jej použít v nouzové situaci.
3. Přerušované brzdění s několika sešlápnutími pedálu až na doraz vám umožní rychle zastavit auto, ale je také plné ztráty kontroly.
4. Postupné stlačení vám umožní zablokovat kola bez ztráty kontaktu s pedálem.

Brzdění s ABS

Systém ABS funguje přesně na principu stupňovitého brzdění a jeho hlavním úkolem je zabránit tomu, aby se vůz dostal do nekontrolovaného smyku. ABS zcela neblokuje kola, a tak ponechává řidiči kontrolu nad pohybem vozidla. Rozsáhlé testování ukázalo, že ABS zkrátí brzdnou dráhu na suché nebo mokré vozovce a skvěle funguje také na štěrku. Ale v jiných podmínkách systém částečně ztrácí svou hodnotu.

V zimních podmínkách ABS prodlouží brzdnou dráhu o 15-30 metrů při jízdě na sněhu nebo ledu. Současně systém přenechá řidiči kontrolu nad vozem, což může být při jízdě na náledí kriticky důležité.

Třecí stůl při různých rychlostech

Pamatujte, že slabé stránky ABS jsou bahnitá půda a jíl. Brzdná dráha s nimi může být také delší než u plně „manuálního“ brzdění. Kontrola nad autem ale také zůstane.

Jak určit rychlost auta na základě brzdné dráhy?

V případech, kdy ještě nebylo možné včas zabrzdit, je nutné určit, jakou rychlostí se vozidlo pohybovalo v okamžiku zahájení brzdění. Obecný vzorec pro výpočet „startovací“ brzdné rychlosti vypadá takto: V = 0,5*t3*j + √2*S*j. V tomto případě hrají roli následující faktory:

• tЗ — doba náběhu zpomalení stroje. Měřeno v sekundách;
• j – zpomalení vozu při brzdění. Měřeno v m/s2. Dle GOST na suché trase j=6,8m;
• c2a za mokra – 5 m/s2;
• S — délka brzdné dráhy.

Čtěte také: Poskytování první pomoci v případě nehody

Vezměme si podmínky, ve kterých tЗ = 0,3 sekundy, brzdná stopa je 20 metrů a trať je suchá. Pak je rychlost 0,5*0,3*6,8 + √2*20*6,8 = 1,02 + 19,22 = 20,24 m/s = 72,86 km/h.

K určení rychlosti na začátku brzdění se v zásadě používají tři metody:

1. Určení podle brzdné dráhy.
2. Určení zákonem zachování hybnosti.
3. Stanovení deformací automobilu.

Výhodou první metody je jednoduchost a rychlost, velké množství studií a přesné výsledky. Na druhém způsobu je dobré, že se dá použít, když nejeví známky brzdění, dává přesný výsledek a hodí se při kolizi se stojícími auty. Třetí se liší tím, že zohledňuje spotřebu energie na deformaci stroje.

Každá metoda má také své nevýhody. V prvním případě je nemožné použít při absenci značek pneumatik. Ve druhém jsou těžkopádné výpočty a ve třetím jsou velké objemy toho, co je třeba vzít v úvahu, a nízká přesnost výpočtů.